SOCIALIZACE

Jakmile jsme štěně seznámili s novým domácím prostředím, při každé příležitosti na něj voláme jménem, je potřeba se věnovat jeho další socializaci, která zahrnuje také návyk na obojek, vodítko, náhubek.

Obojek: postupně pejska zvykáme prvně na samotný obojek, po nasazení odměníme pamlskem, chválíme (štěně si tak nasazování pozitivně spojí a bude ochotno spolupracovat). Když spozorujeme, že si štěně zvyklo - nedrbe si obojek, chová se přirozeně, jako by jej nemělo, můžeme přistoupit ke zvykání si na vodítko.

Vodítko: připneme k obojku, odměníme, pustíme, necháme se štěně s ním projít. Ovšem nedovolujeme, aby si s vodítkem hrálo - použijeme zákazový povel - fuj! Poté vodítko uchopíme a pár kroků se projdeme, odměníme. Postupně v dalších dnech pejska navykáme. Za pár dní se vydáme i mimo dům, zatím jen na pár kroků, za odvahu nezapomínáme chválit. Vycházku každý den o kousek prodlužujeme, štěnátku ukazujeme nové okolí, lidi a zvířata.

(Dohlížíme, aby v této době pejsek nezískal žádnou špatnou zkušenost z okolí).

Na vodítku štěně netáhneme za sebou, pokud se vzpírá, neškubeme s ním násilně.

Řešení: na pejska radostně mluvíme a povzbudíme ho o pár kroků vpřed, lákáme i pamlskem, poté pochválíme a vrátíme se domů.

Náhubek: zvykáme štěně v pozdějších měsících, abychom také nemuseli pořád kupovat jinou velikost.

Stačí po půl roce učit pejska, že i košík je potřeba nosit. 

Nasadíme, odměníme, nejlépe před vycházkou, kdy se pejsek těší ven (náhubek = jdu ven - radost).

Pokud se nám pes otírá o nohy, drcá, naznačuje, že chce tu "nepříjemnou" věc sundat, rozhodně se neslitováváme a jeho nežádoucí chování zakážeme!! Stačí jednou vyhovět jeho požadavku a bude Vás pak šťouchat kdykoliv se mu to nebude líbit. Proto je na Vás, abyste pejska naučili, že košík není nic nepříjemného a z jeho nasazení plynou převážně pozitiva.

Socializace obecně:

Každé štěně reaguje jinak, a proto, když nastane problém, my jako jeho pán jej musíme podporovat či usměrňovat.

Bázlivost: pokud se v novém neznámém prostředí štěně bojí, leká (např. sochy, lidí, zvířat, aut, dalších rušivých míst.), náš úkol je ujistit pejska, že mu nehrozí nebezpečí, tzn. sochu si jdeme pohladit, smějeme se, že to nic není, necháme jej pohladit od toho "hrůzného" člověka, který ho tak děsí, hladíme si jiného pejska, apod.

V každé situaci, kdy je štěně bázlivé, podpoříme jej pozitivně = zvyšujeme mu sebevědomí, ale nepleťme si podporu s utěšováním!!

Utěšování = negativní podpora = vyšší bázlivost.

Agrese: může nastat i tato forma obrany, kdy ze strachu štěně útočí. V takovém případě, štěněti zakážeme jeho počínání a ukážeme mu v klidu, jak se správně má chovat. Tím mu dodáváme také sebevědomí, a upevňujeme svou pozici vůdce. Jak situace řešit záleží na stupni agresivity. Pokud je agrese beze strachu, hraničící až s dominancí psa, musíme psovi dokázat, že my jsme vůdce, ne on. Tzn. mít svůj řád, být důslední, nedovolovat vrčení na nás či jiné, apod. Ovšem opravdu dominantních psích jedinců je velmi málo. Dravost, dominanci, neprůbojnost můžeme poznat již u chovatele při výběru štěněte a dle toho si vybrat, či si nechat chovatelem poradit.

S jistou vrozenou povahou se pes rodí, ale my jsme ti, kteří ji v budoucnu formují!!! 

Problémy = lidské chyby.

Shrnutí:

Velmi důležité období socializace je přibližně od 3-4 měsíců, které ovlivňuje budoucnost psa. Tzn. intenzivně se věnujeme zvykání štěněte na nové podněty v okolí, na vyšší frekvence ruchu (doprava - auta, vlaky, apod.), cizí lidi, různé druhy zvířat (po očkování je vhodná i návštěva Zoo).

Dbáme na bezpečnost štěněte, snažíme se je mít pod kontrolou, předvídáme nebezpečné situace. Našim konáním ovlivňujeme jeho budoucnost a správným počínáním utvoříme vyrovnaného bezproblémového jedince.

Chce to jen snahu a přemýšlení nad problémovými situacemi. 

autor: Veronika Hasová