ZKUŠENOSTI

Proč si vybrat appenzellského salašnického psa?

Pro jeho oddanost, věrnost, chytrost a pracovitost. Velmi rychle se učí, hlídá si svoji rodinu a k cizím si v dospělosti většinou drží určitý odstup. Je to vynikající rodinný společník.

Výchova a chování appenzella

Výchova aplíka je trochu náročnější, ale je vhodný i pro začátečníky. Patří do rukou lidem, kteří vědí, co chtějí, umí být vnímaví, vůdčí, důslední a přátelští. Není potřeba přehnaná přísnost, stačí jen vědět, kde nastavit hranice, aby měl pes respekt. Appenzell se snadněji vychovává přes psychiku než případné fyzické tresty. Stačí mu porozumět a jste nerozlučnou dvojkou. Mějte trpělivost a uvědomění, že co do psa během 2-3 let jeho důležitého vývoje dospívání vložíte, to se vám vrátí! Je nutné ho po tuto dobu dostatečně socializovat. Na rodinu, kde komunikace a jednotná výchova funguje, nedá dopustit a velmi ji miluje. Jsou nepatrné rozdíly v liniích, v některých jsou aplíci v povaze více či méně temperamentnější. Správný výběr už záleží na vás. Chovatel by vám měl poradit na základě vašich požadavků, které štěně se pro vás nejlépe hodí. 

Na co si dát pozor při socializaci?!
Appenzell nemá rád, pokud mu někdo cizí sahá shora rychle a někdy téměř bez optání na hlavu. Je to u něj podmíněno zřejmě geneticky z historie, kdy si na salaši musel hlídat hlavu před zvířaty a být opatrným. Mějte to na mysli, ale vhodně psa zvykejte.

Chování k ostatním zvířatům
Domácí smečku, se kterou vyrůstá od štěněte, si chrání. Přijme i nového člena. Je potřeba mít na vědomí, že příchod psa ve věku štěněte je vždy pro začlenění do smečky jednodušší. Při správném vedení je soužití všech zvířat v harmonii. K cizím psům stejného pohlaví se v dospělosti chová podle jejich projevu chování. S některými psy vychází přátelsky, s jinými nikoliv. S opačným pohlavím je většina setkání příjemná. Je důležité dbát na správnou socializaci a vyhýbat se konfliktním až agresivním psům, které si appenzell pak dobře pamatuje. 

Chování k dětem
K dětem se appenzell hodí, chová se k nim láskyplně. Aplíkovi je žádoucí hned od začátku vysvětlit, jak se k dítěti citlivě chovat. Dítě musíme učit ohleduplnosti k pejskovi doma i venku.

Vhodné prostředí pro appenzella

Appenzellský salašnický pes není vyloženě samotářský typ, byl zvyklý žít na salaších, kde se pořád něco dělo. Potřebuje společníky, ať lidskou, či jen zvířecí smečku.

Salašník je nejvíc vhodný do domku se zahradou, opravdu je rád, když může být na zahradě i občas s vámi v domě. Dokáže žít i výhradně jen na zahradě, ale pokud z nějakého důvodu nemáte dostatek času aplíka vhodně zaměstnat, doporučuji mu pořídit nějakého dalšího zvířecího kamaráda, ať mu není smutno. I tak je potřeba psa cvičit, aby z něj nerostl pacholek, který vás nebude poslouchat. Aplík je schopný žít i v bytě, i v tomto případě potřebuje dostatečnou zábavu. Appenzell je přizpůsobivý pes, který si umí zvykat na změny. Například, když si pořídíte dalšího člena smečky nebo se přestěhujete. Avšak je vhodné myslet na to, že i my sami si na vše nové nějaký čas zvykáme, stejně tak i náš pes.

Pohyb, aktivity a spokojenost

Appenzellský salašnický pes je vhodný spíš pro aktivnější lidi. Má rád pohodlí, domácí gauč ho určitě potěší, ale nerad se válí dlouhodobě. Je šťastný, když může něco dělat i s vámi, rád je vám po boku. Není náročný na pohyb jako spíš na zaměstnání - nejlépe psychické. Potřebuje dělat nějakou práci, a proto je vhodný pro všestranný výcvik. Většinou má nadání pro jakýkoliv druh výcviku sportovní či služební kynologie. Ale bude spokojený i při pozorování různých domácích aktivit, např. rád sleduje páníčka při práci na zahradě. Občas do toho chce "kecat", ale to už si musíte vysvětlit mezi sebou. Za zmínku také stojí, že většina aplíků přímo miluje vodu. Když vidí řeku nebo rybník, těší se, až tam skočí! Avšak jsou mezi nimi i neplavci. Jako všude výjimka potvrzuje pravidlo. Většina aplíků miluje aportování. Sami rádi nosí klacky dokonce i kameny. Klacky rádi koušou a požírají, čístí se tak. U kamenů je dobré tuto činnost potlačit kvůli zubům, které si mohou více obrušovat. 

Zdraví a celková péče pro pohodový život

Appenzellský salašnický pes patří mezi zdravotně odolné plemeno i při jeho malé základně. Povinně se testuje na zdraví kloubů, tedy kyčlí a loktů, které se správným a kontrolovaným chovem daří udržovat ve zdraví. Pokud by se u vašeho psa objevily potíže, kontaktujte svého chovatele. Je to zpětná vazba a důležité informace pro rozvoj chovu. 
Péče o krátkou srst není potřeba téměř žádná, jen v době přelínávání (u fen 2x ročně) je vhodné psa vyčesávat po dobu trvání línání. Jinak má appenzell tzv. "samočistící srst", která opravdu nevyžaduje žádnou péči. To je velkou výhodou plemene.

Další informace a doporučení

Aplíka raplíka doporučuji lidem, kteří mají rádi výzvy, chtějí být aktivní, mít po boku věrného přítele a hlídače, který je plným srdcem opravdu miluje! Je vhodné si raději připlatit a koupit psa s prověřeným rodokmenem, kde znáte oba rodiče, jejich předky a víte, že určitou záruku zdraví, správné povahy a exteriéru máte. 

Rozhodli jste se pro koupi aplíka, chcete sdílet společné zážitky a najít nové přátele? Navštivte skupinu na Facebooku: Appenzellský salašnický pes, kde se schází majitelé aplíků již od roku 2010!